Článek 3

Fotografování

Ranní svítaní s husami velkými II aneb námluvy v plném proudu

Dlouho jsem to nevydržel a musel jsem zase vyrazit za krásnými chvilkami strávenými na rybníku ve společností hus velkých (Anser anser) a jiných vodních ptáků. Ještě před rozedněním jsem byl na místě. Ovšem ranní mlha ne a ne se rozplynout. Až s přibývajícím sluníčkem opar nad hladinou pomalu mizí. Do té doby vnímám zvuky okolního vodního světa. Chřástal vodní (Rallus aquaticus) se ozývá v rákosí svým kvičivým „kruíf“, potápka malá (Tachybaptus ruficollis) hlasitým pomalu klesajícím „bibibibibi“. Lysky černé (Fulica atra) se zase hašteří. Až když konečně sluníčko vyžene poslední kupky mlhy, rozprostře se podívaná na vše kolem, především na svatební „tance“ elegantních labutí velkých (Cygnus olor), jejichž krky častokrát vytvoří tvar srdce. Potápky malé jsou ptáky, na rozdíl od nesnášenlivých lysek, velice společenskými a svým hlasem se svolávají do hejna, aby pak společně mohly zaplout do rákosí. Ale to už tu jsou i moje husy velké. Jenže jakmile začnou dosedat na hladinu, objeví se velký samec hlídající si své teritorium. Ten začne husy napadat a dohází k drobným potyčkám. Síla jara je tu a s ním přilétávají i ptáci z teplých krajin, a proto byl dnes slyšet i budníček menší (Phylloscopus collybita). Nerad vždy opouštím tyto pro mě tak krásná místa. Loučení je vždy smutné, ale snad ne na dlouho…..