Článek 3

Fotografování

Ranní svítaní s husami velkými

Krásné prosluněné jarní dny mě ráno vyhání z postele a ještě za tmy vyjíždím na naše rybníky za prvními navrátilci, za husami velkými (Anser anser).
Husa velká a její hnízdní výskyt má u nás velmi zajímavou historii. Byla období, kdy byla v rybničních oblastech zcela běžným ptákem, i období, kdy byla téměř vyhubena. Od 50. let se díky ochranářským snahám, především zřizování rezervací, populace hus rychle rozrůstala. V současné době je u nás husa velká opět běžně hnízdícím ptákem na Třeboňsku, Českobudějovicku a na jižní Moravě. Vrátila se i na další dávná hnízdiště k nám do Polabí.
S probouzejícím sluncem je vidět ranní opar nad hladinou rybníku, na níž je v dáli možné zahlédnout stále ukřičené lysky černé (Fulica atra) a pár racků bělohlavých (Larus cachinnans) dohadujících se o mrtvou rybu. S přibývajícím dnem lze uprostřed rybníka spatřit proplouvající poláky velké (Aythya ferina), poláky chocholačky (Aythya fuligula) a morčáky velké(Mergus merganser). Nad rybníkem můžeme vidět nejen přelétající motáky pochopy (Circus aeruginosus), krkavce velké (Corvus corax), ale i hejna špačků obecných (Sturnus vulgaris). Stále ale nejsou vidět ptáci, na které celou tu dlouhou dobu čekám, husy. Po chvíli netrpělivého pomačkávání spouště projede v těsné blízkosti labuť, je tak blízko, že lze velkým objektivem fotit pouze její portrét. Kapky vody na hlavě se jí v sluníčku třpytí jako perly. Doba čekání se zdá nekonečná. Když náhle v dáli zaslyším krásný „gagotavý“ hlas, rozprostírá se přede mnou úchvatná scenérie. Po ranní snídani se husy musí vykoupat a na chvilku zaplují do rákosí. Ještě dlouho sedím a v hlavě se mi přetáčí snímky filmu o krásném ránu ve společnosti těchto nádherných vodních ptáků. S báječným pocitem jedu domů a velmi se těším na další setkání.