Článek 20

Fotografování

Skokani skřehotaví

Ve stanici máme ještě moc malá srnčata a při jejich prvních výletech po zahradě potřebují hlídat, aby nespadla do jezírka. Chvíle jejich hlídání jsem vyplnil focením skokanů skřehotavých na našem jezírku.
Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) je veliký a silný skokan, v dospělosti podstatně větší než všichni ostatní evropští skokani. Velké exempláře dosahují délky těla 15 cm, vzácně až 17 cm. Takové “žabí obry” snadno rozeznáme od ostatních druhů. Jejich počet je však v přírodě nízký, většinou se setkáme se skokany středně velkými (12 cm). Tělo je mohutné, zadní končetiny jsou relativně dlouhé. Má širokou hlavu s tupým čenichem, patní hrbol je velmi malý, plochý a měkký. Zbarvení hřbetní části těla je temně zelené, olivově zelené, nebo hnědavé, obvykle s tmavými nepravidelnými skvrnami. Středem hřbetu se obvykle táhne jasně zelený pruh. Břicho je bělavé, s tmavými skvrnami, nebo tmavě mramorované. Dolní část stehen má tmavě zelenou nebo hnědou barvu. Sameček je menší než samička a má šedé nebo černošedé párové vnější rezonátory v koutcích tlamy a načernalé pářící mozoly na prstech předních končetin. Hlas je silné a hluboké skřehotání, znějící jako “gre – ke – ke – ke – kek” (jednotlivé slabiky jsou řazeny za sebou v pomalém tempu). V teplých nocích se ozývá hlasitý sbor skokanů skřehotavých slyšitelný i na vzdálenost několika kilometrů. Zbarvení pulců je šedozelené, tvar těla je hruškovitý.