Článek 2

Fotografování

Náš fotografický výlet na Floridu I

Když jsme poprvé uslyšeli o fotografickém ráji na Floridě, začali jsme si pohrávat s myšlenkou, že bychom mohli letošní dovolenou strávit právě tam. Ani ve snu nás nejprve nenapadlo, že se nám něco takového vyplní a my se vrátíme zdraví a živí, se spoustou nových zážitků zpátky domů.
Asi po desetihodinovém letu z Frankfurtu do Miami jsme s našimi přáteli Mirkou a Liborem Šejnovými vystoupili na mezinárodním letišti v Miami. Po nezbytné imigrační kontrole a vyzvednutí auta v půjčovně jsme se vydali směr západní pobřeží do městečka Fort Myers, kde jsme se ve večerních hodinách ubytovali v hotelu, abychom mohli co nejdříve ráno vyrazit na obhlídku okolí.
Hned ráno jsme vyrazili na nedaleký ostrov Sanibel, který nás zaujal natolik, že jsme se na něj postupně vraceli i další dny. Tento ostrov nás uchvátil především v ranních hodinách, kdy jsme mohli sledovat východ slunce a spousty nejrůznějších ptáků. Odliv zde totiž odhaluje velkou část pobřeží, která skýtá obživu pro většinu zdejších vodních druhů ptáků. Vyplavené mušle také lákají spoustu turistů, takže je tu po ránu vcelku rušno. Fotografováním jsme zde často strávili i značnou část dopoledne.
Při ranním rozbřesku jsme měli možnost pozorovat například pelikány hnědé (Pelecanus occidentalis), kteří nezapomenutelným způsobem přistávali na vodní hladině. Dále se zde shlukovala hejna zobounů amerických (Rynchops niger). Ti jsou zajímavých především svým lovem potravy. Když letí nízko nad vodou, otevřou zobák a jeho spodní část ponoří do vody, do níž pak chytají malé rybky.
Nesmíme zapomenout ani na volavky vyskytující se zde v hojném počtu, volavku bílou (Ardea alba), volavku stříbřitou (Egretta garzetta) a volavku velkou (Ardea herodias). Jedna z těchto volavek, volavka bílá zde má dokonce stálé místo mezi rybáři na nedalekém mole.
Naše fotografování si nenechal ujít ani racek delawarský (Larus delawarensis) a vcelku ochotně nám zapózoval i s ulovenou mušlí.
Ovšem největší atrakcí na tomto ostrově je hnízdo orlovce říčního (Pandion haliaetus), u něhož bychom dokázali stát hodiny a hodiny. Neustále se tady něco děje, samička v tuto dobu seděla zrovna na vejcích a samec obstarával potravu. Čekání na okamžik, kdy samec přiletí na hnízdo s ulovenou rybou a předá ji samici, se stalo naším cílem. Snaha vyfotografovat orlovce s rybou byla pro nás tak silná, že jsme se mnohdy i my sami stali atrakcí pro kolemjdoucí návštěvníky pláže. Orlovec nás také několikrát překvapil při koupání v moři, kdy se v nestřežený okamžik střemhlavě přiřítil přímo před nás a ukázal nám své lovecké schopnosti.