Zvířata

Za tereji bílými na ostrově Helgoland

Terej bílý

Jeden z obyvatelů ostrova Helgoland v Severním moři, terej bílý, mě nepřestane nikdy udivovat. Vždycky jsem se s ním chtěl potkat a z povzdálí sledovat něco z jeho úchvatného života na skalách v příboji mořských vln. Skalní stěny na tomto ostrově jsou jimi zcela obsypány a z dálky už slyšíte jejich tzv „krákání“. Zde žijí v obrovské kolonii, kde dochází k sociálnímu kontaktu uvnitř kolonie mezi ptáky navzájem. Ptáci si vzájemně čistí peří a vytváří dojem velmi harmonického páru. Několik krásných východů a západů slunce jsem v jejich společnosti mohl strávit. A s určitostí mou říci, že tento zážitek jsem si hluboko zapsal nejen do svých fotografií, ale i do svých vzpomínek na ostrov Helgoland.

Na kalužích je stále živo

Vodouš kropenatý

Úmorná vedra pomalu končí a na polích poblíž mého bydliště se ještě drží voda na kalužích. Proto dnes ráno brzo vstávám a ulehám na karimatku v kukuřičném poli a vyčkávám na probouzení přírody. Hned, jak jen začne být trochu vidět, přilétají první čejky, většinou to jsou letošní mláďata. To už ale sluníčko začíná vystrkovat své první paprsky a překrásné divadlo přírody začíná. V hlavní roli vodouš kropenatý, kulík říční a konipas bílý. Aplauduji a děkuji za krásný den.

Rákosník velký

Rákosník velký

Hlas rákosníka velkého „kare kare kít kít krek krek“ je slyšitelný z velké dálky a k mému velkému potěšení znenadání zřetelně zahlédnu i jeho obrys. Na stéble rákosu se posouvá výš k vrcholu a z hrdla mu leze skřípavý zvuk. Ohlušen snad svojí písní mi dává chvilenku, abych si mohl v klidu zmáčknout několikrát spoušť fotoaparátu. Tímto ti, rákosníku, pěkně děkuji!

Focení za humny

IMG_9221

Člověk jezdí za krásami a exotikou, která ho láká v různých koutech světa, ale někdy stačí vyjít jen kousek za vesnici, lehnout si do polí nebo na louku a dočkat se zajímavých překvapení a zážitků. V přírodě probíhá tok a obrana teritorií bažantů obecných, zajíci vesele skotačí a hledají něco dobrého na zub, srnci zase vytloukají své paroží. A vše to krásné uvidíte hned za humny, stačí jen dívat se trochu kolem sebe.

Malé zastavení u vody

Labuť velká

I malá ranní chvilka u rybníku může přinést zajímavé snímky plné barev a světla…

Cvrčilka slavíková

Cvrčilka slavíková

Plnými doušky lze z přírody nasávat kouzelné období plné jarních vůní, kvetoucích stromů, keřů a květin. Přicházejí okamžiky, kdy se k nám po zimě navrací tažní ptáci a život v přírodě je mnohem pestřejší. Již druhé ráno vstávám velmi brzo a jedu k rybníku, abych po odmlce slyšel jarní zpěvy rákosníků, slavíků a pěnic. Mým hlavním cílem se pak stává cvrčilka slavíková. Sedím v rákosí a nad hlavou mi přelétává pár jeřábů popelavých, několik hus velkých a kormoránů velkých, prostě, co jiného si přát….

Skorec vodní

Skorec vodní

Časně z jara začíná hnízdit velice nápadný pták potoků a říček. Vyniká právě svým hnědým zbarvení těla s bílou náprsenkou, nepřehlédnutelný je zejména svým chováním. Skorce můžeme nejspíše zahlédnout, jak rychle letí nad vodní hladinou nebo posedává na kameni. Skutečný zážitek představuje pozorování tohoto opeřence při lovu. Za kořistí – vodním hmyzem, především jepicemi, měkkýši a korýši žijícími na dně potoků nebo řek – se potápí i v době, kdy vodní toky bývají zamrzlé.

Měl jsem to štěstí, že se mi povedlo strávit chvilku s těmito ptáky. Zahlédl jsem, jak oba rodiče celý den shání potravu mláďatům. Frekvence jejich létání je opravdu úžasná, mláďata bývají v průměru krmena 8 – 17 krát za hodinu. Tak snad budou mít štěstí a všechna mláďata pomalu začnou objevovat svět ….

Jaro na kaluži

Kulík říční

Po loňském mokrém létu jsem mnoho času strávil focením na kalužích při podzimním tahu bahňáků. Ani letos na jaře nejsem pozadu a trávím úžasné chvilky pro změnu při jarním tahu. V této době ptáci odlétávají více na sever a zdejší kaluže v polích využívají k zastávce a k nalezení něčeho dobrého k snědku. Popřejme jim proto zdárné vyhnízdění a také šťastný návrat…

Modrožáby

Skokan ostronosý

V období jara, v době námluv a kladení vajíček se samci skokana ostronosého (Rana arvalis) stanou modrými, což upoutá nejednoho pozorovatele. Každý rok se proto vyrážím podívat na jednu lokalitu, kde se tito vzácní obojživelníci vyskytují, abych mohl pozorovat tento velice zajímavý a netradiční přírodní jev. Již z dálky slyším jejich nezaměnitelný hlas, který samci vydávají pomocí vnitřních zvukových rezonátorů. Jejich zvuk připomíná bublání dešťových kapek, pro někoho pak štěkání psů. Když skřehotá větší počet skokanů najednou, slyšíme nezaměnitelný sbor, přestože jednotlivci jsou velmi tiší. Jakmile se přibližuji k místu, kde kladou vajíčka, všichni rázem ztichnou a ponoří se až ke dnu. V tu ránu byste skokana sotva pohledali. Přítomnost obojživelníků prozrazují jen shluky vajíček v jednotlivých snůškách.  Až po určité době čekání vykukují nad hladinou první odvážlivci. Může začít to pravé fotografické pré.

Jaro se blíží, hurá na rybníky!

IMG_8119

Několik slunečných dnů mě vytáhlo do přírody, kde už je všude znát, že je vše připraveno otevřít dveře jaru. Na rybnících začíná příprava na hnízdění, všude se to hemží vodními ptáky, kteří vyhledávají svého partnera pro dobu námluv. Neseďme proto doma a vyrazme si užít překrásné jarní okamžiky v přírodě.